Komunismus ve vládě se nerovná demokracii v ulicích.

Miloš Zeman byl v sobotu 21.4.2018 na desátém sjezdu KSČM v Nymburce. Členové strany nemají problém s oslovováním soudruhu mezi sebou. Prezident si přeje, aby se strana podílela na vytvoření koaliční vlády. Máme se čeho obávat?

Post předsedy Komunistické strany Čech a Moravy obhájil opět pan Filip. Médii se roznesla zpráva, že tím zabránil nástupu bolševického křídla, a že zvítězila umírněnější frakce ve straně. Není však přinejmenším zvláštní ten fakt, že se ještě v dnešní době najdou lidé, kteří uctívají kult Stalina a Lenina? A co program KSČM? Výstup z NATO i EU, orientace směrem na východ, k Ruské federaci. Nezavání to pomalu návratem k dobám dávno minulým? Bohužel žádný zákon, který by zakazoval propagaci komunismu, u nás neexistuje, přestože je tato ideologie vnímána jako vedoucí k potlačování základních lidských práv a svobod. Nyní se nabízí otázka, zda by měl být tento politický směr postaven mimo zákon? Já věřím, že ano. Oslovování soudruhu, pořádání budovatelských akcí na Máje, a stalinistka paní Semelová, to vše nahání hrůzu a připomíná předrevoluční časy. I když KSČM jasně hlásí, že je nová strana, která se distancovala od činů, za které měli komunisté, do roku 1989, zodpovědnost.

A co současnost? Pan prezident si přeje, aby byli samozvaní novodobí komunisté přizvání k jednání, jako pozorovatelé, o nové koaliční vládě mezi ANO a ČSSD. Nemají však nově vznikající vládu pouze tiše podporovat? Vypadá to na nově vznikající vliv strany, která získala ve volbách historické minimum. A jak to vidí ostatní? Pan Zeman čelí velké kritice nejen z opozičních stran v poslanecké sněmovně, ale i od dalších významných osobností, např. od pana kardinála Dominika Duky. Nemluvě o očividném paktu s panem Babišem. Proč by jinak pan prezident toleroval tak dlouhou dobu na sestavení vlády, a navíc jmenoval již podruhé premiérem člověka, který je obviněn z dotačního podvodu? Protože oba mají stejné zájmy na několika, nám zatím neznámých, záležitostech. Ostatně panu Zemanovi i panu Babišovi tyto situace zřejmě vyhovují, jen ti novináři nějak překáží, a stále se pletou do cesty různé problémy, například v podobě komunistů kladoucích si až moc příliš podmínek pro tichou podporu. 

A co demonstrující? Lidé mají pocit, že těmito událostmi byl listopad roku 1989 naprosto zbytečný. Modlitba pro Martu zní skoro všude, kam se podíváme a slyšíme, jak občané bojují za demokracii. Pan prezident se však nedá nikým zastrašit. Je socialista tělem i duší. A co pan premiér v demisi? Chce být opravdu podporován extrémistickou levicovou partají? Ovšem vrásky na čele mu to vůbec nedělá a se svojí centristickou orientací se točí kterýmkoli směrem. Hlavně, že prosazuje svůj všeobjímající program a hledá jednoduchá řešení na složité problémy. Důležitý je fakt pro pana Babiše ten, že hlavně bude vládnout. Za jakýchkoli podmínek. A lidé, zdá se, to žerou, i s tím pomyslným navijákem. Nedejme se a buďme silní! Čekají nás těžké časy.